Rozhodl jsem se dát svému ohlédnutí za devátým ročníkem Pražské lítačky právě tento název, protože právě letošní závod byl velmi dobrým příkladem tohoto hesla.
Počasí bylo přímo ukázkové, slunce a ta správná teplota, abychom se neklepali zimou a ani se nepřehřívali. Možná to bylo právě to krásné páteční odpoledne a výhled na podobně půvabný víkend, co způsobilo, že na start dorazilo méně závodníků, než v minulých ročnících. Dorazili však všichni ti správně zapálení, takže již při startu bylo jasné, že se utkají ve velkých soubojích s časem a náhodami.
Start se uskutečnil podruhé a naposledy ze smíchovského severního nástupiště. Atmosféru velmi věrně zachytila textem i fotografiemi reportérka Blesku, za což jí děkuji.
Zvláštností tohoto ročníku byla oslava 80. výročí Rychlých šípů, ke které jsme se připojili, a proto se na třech bonusových zastávkách nalézaly bubliny s hláškami z Rychlých šípů a ten, kdo k bonusu chtěl připojit ještě jeden bonus (5 bodů), musel opsat poslední slovo bubliny.
Velmi nerad bych Pražskou lítačku redukoval na souboj těch, kteří měli to štěstí, že se dostali na přední místa, ale na druhé straně vím, že každého účastníka zajímá, jakou strategii zvolil vítěz.
Jelikož byly 2 bonusovky velmi snadno dostupné, stalo se téměř pravidlem, že Školu Radlice a Kudrnovu musí navštívit každý, k tomu i velký počet závodníků přidal Prahu-Řeporyje. Martin S. a Matej použili podobnou herní taktiku, rozhodli se navštívit snadné bonusovky a k nim přidat třeba ještě nějakou další, přičemž mezi nimi cestovali velmi dobře hodnocenými prostředky a několikrát použili přebíhání z výstupní zastávky na další, dosud nepoužitou, takže neztráceli body tím, že vystoupili a nastoupili na stejné zastávce.
Pan Pašin si připravil brilantní trasu. Nejprve chladnokrevně kroužil tramvajemi okolo Smíchova, aby využil čas před odjezdem rychlého autobusu ve směru na Řitku a Mnišek pod Brdy. Poté se dostal až do čtvrtého pásma, přičemž cestou přestoupil v prvním, druhém i třetím. Získal tedy rovných sto bodů a k tomu i řadu dalších při cestě regionálními autobusy. Po návratu do Prahy pak ještě výtečně doplnil výsledek na tramvajových linkách, přičemž se (zřejmě bez větších potíží) dostal do Nuslí a zpět.
Jeden ze závodníků měl nápad, který dosud nikdo jiný nevyužil, když promyšleně jezdil vlaky mezi Vršovicemi a hlavním nádražím, stále tam a zpět, přičemž se snažil využívat dosud nepoužitých linek S a R.
A nyní k těm náhodám, které ovlivnily velmi těsný souboj na nejvyšších místech. Matej musel neplánovaně čekat 15 minut na zpožděný osobní vlak a pak si do tabulky zapomněl napsat jednu z cest. Na první místo se proto probojoval Martin S., ale ani ten by se nestal vítězem, kdyby Mrak přišel včas na vysvětlování pravidel a zjistil by, že na třech bonusovkách má hledat ještě bublinu Rychlých šípů. Kdyby to věděl, stal by se vítězem, protože všechny tři zvýhodněné bonusovky navštívil.
Náhody rozhodují samozřejmě nejen Pražskou lítačku, setkáváme se s nimi na každém kroku a jen vlažně si uvědomujeme, jak moc jsou jimi naše životy ovlivněny, či snad lépe, nechceme si to uvědomovat.
Děkuji všem závodníkům a organizátorům za jejich výkony. Vážím si zájmu a nadšení, které projevujete. V příštím roce to bude již 10. ročník a již nyní mohu naznačit, že cena pro vítěze tomu bude odpovídat.
Nashledanou a ahoj na startu příští Pražské lítačky!

Winoga

Kompletní výsledky 9. ročníku Pražské lítačky jsou uvedeny na http://litacka.spjf.cz/.

*****

Zpět na výběr ročníků